Vážení a milí čtenáři...
nejdřív mě žádné PFko ani psát nenapadlo, vždyť kdo by to tu četl... ale pak jsem narazila na toto a objala mě hluboká a nesmírná vděčnost za vás... čtenáře... za každého jednoho... který si v dnešním tak přebohatém světě na vjemy, zážitky a lákadla Indigovek všiml.. a tak nějak ze mě vypadlo nakonec jakési chaotické poděkování, vyznání či sumarizace, prostě jak jsem to cítila, tak to leží a běží a tady to tedy je... :-)
Vážení a milí čtenáři Indigových pohádek, rodiče a děti...
děkuji Vám za krásný rok 2014, za Vaši podporu, radost a milá slova, kterých se nám od vás dostává. Příběh kolem vzniku této knihy a všeho, co dál pokračovalo, je natolik úchvatný, že je to vlastně realizace jejich indigového poselství v přímém přenosu :-) Víra v sen, důvěra ve vesmír, v sám sebe a zrcadlení do okolí, odvaha jít vlastní cestou, přijímat a dávat... Přála bych vám být v mé kůži v okamžiku, když od vás přicházejí hřejivá slova, plná podpory, díků a - překvapení, že i v dnešní době může vzniknout něco poctivého a krásného. Toto je pro mě asi vždy nejsilnější okamžik - víra, že to jde. Že Indigovky možná nepromlouvají jen k dětem, ale skrze příběh svého vzniku i k vám, rodičům. Mnoho maminek nám třeba napsalo, že jsme je inspirovali k prvním krokům na cestě za tím jejich snem... zprovoznily web, rozjely nějaký kroužek, našly odvahu uspořádat výstavu... Jste všichni tak úžasní! Je to téměř přesně rok, kdy se na Vánoce první knihy vydaly ke svým čtenářům... Jak neskutečný rok to byl a jak neskutečně naplněná se na jeho konci cítím být! Děkuji vám! Bylo mi ctí nacházet se v roce 2014 ve vaší společnosti!
S neutuchajícím nadšením hledím do roku 2015 a těším se, co nám všem krásného přinese. A ještě více se těším, co my si do něj přineseme sami, čemu dáme otěhotnět a co porodíme. Přeji vám, nechť jste dobrými porodníky svého celého roku 2015! Ať se vaše plody lásky a úsilí zdárně vyvíjejí a pokud to někde zadrhne, nechť dokážeme přijmout zadrhnutí jako dar...
děkuji vám...
S láskou, Mia
nejdřív mě žádné PFko ani psát nenapadlo, vždyť kdo by to tu četl... ale pak jsem narazila na toto a objala mě hluboká a nesmírná vděčnost za vás... čtenáře... za každého jednoho... který si v dnešním tak přebohatém světě na vjemy, zážitky a lákadla Indigovek všiml.. a tak nějak ze mě vypadlo nakonec jakési chaotické poděkování, vyznání či sumarizace, prostě jak jsem to cítila, tak to leží a běží a tady to tedy je... :-)
Vážení a milí čtenáři Indigových pohádek, rodiče a děti...
děkuji Vám za krásný rok 2014, za Vaši podporu, radost a milá slova, kterých se nám od vás dostává. Příběh kolem vzniku této knihy a všeho, co dál pokračovalo, je natolik úchvatný, že je to vlastně realizace jejich indigového poselství v přímém přenosu :-) Víra v sen, důvěra ve vesmír, v sám sebe a zrcadlení do okolí, odvaha jít vlastní cestou, přijímat a dávat... Přála bych vám být v mé kůži v okamžiku, když od vás přicházejí hřejivá slova, plná podpory, díků a - překvapení, že i v dnešní době může vzniknout něco poctivého a krásného. Toto je pro mě asi vždy nejsilnější okamžik - víra, že to jde. Že Indigovky možná nepromlouvají jen k dětem, ale skrze příběh svého vzniku i k vám, rodičům. Mnoho maminek nám třeba napsalo, že jsme je inspirovali k prvním krokům na cestě za tím jejich snem... zprovoznily web, rozjely nějaký kroužek, našly odvahu uspořádat výstavu... Jste všichni tak úžasní! Je to téměř přesně rok, kdy se na Vánoce první knihy vydaly ke svým čtenářům... Jak neskutečný rok to byl a jak neskutečně naplněná se na jeho konci cítím být! Děkuji vám! Bylo mi ctí nacházet se v roce 2014 ve vaší společnosti!
S neutuchajícím nadšením hledím do roku 2015 a těším se, co nám všem krásného přinese. A ještě více se těším, co my si do něj přineseme sami, čemu dáme otěhotnět a co porodíme. Přeji vám, nechť jste dobrými porodníky svého celého roku 2015! Ať se vaše plody lásky a úsilí zdárně vyvíjejí a pokud to někde zadrhne, nechť dokážeme přijmout zadrhnutí jako dar...
děkuji vám...
S láskou, Mia