Už jsem to někde psala a také vám to chodí v patičce e-mailu, že vzniká nová kniha. Z volby slovesa "děláme" je průběhovost patrná ovšem jen nepatrně. Když napíšete knihu, hluboce si odfrknete a myslíte si, že máte vyhráno. Dovalili jste ten kámen k cíli. Nerozdrobil se cestou, nerozpadl, drží tvar a snad i dává smysl - tedy alespoň v to pevně doufáte.
Jenže málokdo ví, že tím obrovská práce vlastně začíná. Totiž - napsat cokoliv, to je vlastně docela snadné oproti tomu, dát napsanému formu, jaksi, pro to okolí, že. Spisovatel často bývá (dobře, budu teď mluvit o sobě) introvert schovávající se před světem, lebedící si ve svém snivém universu a v optimální podobě ještě zavalen tisícerem svých poznámek, ústřižků a notýsků, do kterých mu nikdo neleze, nerozfoukává je průvanem a už vůbec si v nich nehraje fotbal nebo na vaření.
Jak vnímavější divák vidí, už to samo o sobě je docela náročné.
A přesto tvrdím, že to je teprve začátek cesty.
Protože teď, teď k tomu musíte přizvat to "okolí".
Rukopis Lumprdlíků a Sluneční královny je hotov.
A já dumám, komu tu hromadu písmenek svěřím. Pro spisovatele to znamená vylézt ven a začít komunikovat, koordinovat, inspirovat a hledět, aby se mu na té cestě nic nepoztrácelo. Abychom si tu společnou cestu užili a na jejím konci našli knihu.
Totiž - "svěřit" tady neznamená odevzdat do nakladatelství. To by totiž zvluměl ádl každý! A hlavně jsme si už vyzkoušeli, že to tak nechceme. My si jí zase vydáme sami. Protože jedině tak z ní můžeme udělat zase neobyčejnou knihu podle svých představ.
Protože to nebude obyčejná kniha. Ale kouzlotvorná pohádka bez kouzel, dobrodružný příběh plný metafor, divokých dějových zvratů a šílených postav. Budeme se pohybovat vesmírem, abychom jej šli zachraňovat na Zem. Rozpředeme rostlinná přediva květin a povozíme se po mléčné dráze. Půjdeme na dřeň víry, touhy a lásky. Postavíme se čelem největším hrozbám. Abychom na konci zjistili - ...
Však už mě znáte z Indigových pohádek. Tak takhle nějak. Jenže tentokrát ještě hlouběji, dál a ještě dál...
Po třech letech mi skončila psací práce. A já se vydávám, opět, na dobrodužnou cestu přivedení toho psaní na svět, mezi vás.
Bude to krásná cesta. Buďte při tom, vítám vás a zvu vás...
S láskou,
Vaše Mia
Jenže málokdo ví, že tím obrovská práce vlastně začíná. Totiž - napsat cokoliv, to je vlastně docela snadné oproti tomu, dát napsanému formu, jaksi, pro to okolí, že. Spisovatel často bývá (dobře, budu teď mluvit o sobě) introvert schovávající se před světem, lebedící si ve svém snivém universu a v optimální podobě ještě zavalen tisícerem svých poznámek, ústřižků a notýsků, do kterých mu nikdo neleze, nerozfoukává je průvanem a už vůbec si v nich nehraje fotbal nebo na vaření.
Jak vnímavější divák vidí, už to samo o sobě je docela náročné.
A přesto tvrdím, že to je teprve začátek cesty.
Protože teď, teď k tomu musíte přizvat to "okolí".
Rukopis Lumprdlíků a Sluneční královny je hotov.
A já dumám, komu tu hromadu písmenek svěřím. Pro spisovatele to znamená vylézt ven a začít komunikovat, koordinovat, inspirovat a hledět, aby se mu na té cestě nic nepoztrácelo. Abychom si tu společnou cestu užili a na jejím konci našli knihu.
Totiž - "svěřit" tady neznamená odevzdat do nakladatelství. To by totiž zvluměl ádl každý! A hlavně jsme si už vyzkoušeli, že to tak nechceme. My si jí zase vydáme sami. Protože jedině tak z ní můžeme udělat zase neobyčejnou knihu podle svých představ.
Protože to nebude obyčejná kniha. Ale kouzlotvorná pohádka bez kouzel, dobrodružný příběh plný metafor, divokých dějových zvratů a šílených postav. Budeme se pohybovat vesmírem, abychom jej šli zachraňovat na Zem. Rozpředeme rostlinná přediva květin a povozíme se po mléčné dráze. Půjdeme na dřeň víry, touhy a lásky. Postavíme se čelem největším hrozbám. Abychom na konci zjistili - ...
Však už mě znáte z Indigových pohádek. Tak takhle nějak. Jenže tentokrát ještě hlouběji, dál a ještě dál...
Po třech letech mi skončila psací práce. A já se vydávám, opět, na dobrodužnou cestu přivedení toho psaní na svět, mezi vás.
Bude to krásná cesta. Buďte při tom, vítám vás a zvu vás...
S láskou,
Vaše Mia
RSS Feed
